Sledujte příběh návratu parního stroje do Parostrojního pivovaru v Lobči!
Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči získala název díky parnímu stroji. Nebo, jinými slovy, díky přestavbě realizované v 90. letech 19. století, kdy došlo k rozšíření a modernizaci původního řemeslného pivovaru. Jednotlivé točivé mechanismy, užívané k výrobě sladu a piva, v Lobči od roku 1896 poháněl parní stroj, který usnadnil fyzickou práci a tím venkovskému pivovaru umožnil nebývale zvýšit kapacitu výroby. Lobečtí byli na svůj stroj jako symbol pokroku po právu pyšní, a tak podle dobového zvyku velkými písmeny opatřili fasádu nápisem PAROSTROJNÍ PIVOVAR a od roku 1902 si označení vložili také do názvu společnosti, která pivovar provozovala.
Lobečský parní stroj se však nedochoval. K velké lítosti návštěvníků naší památky. Byl rozebrán spolu s pivovarskou technologií do šrotu v letech komunistického ničení českého venkova. Na každé prohlídce se tak bolavé téma stroje, jako chybějícího srdce pivovaru, znovu otevírá. Roky proto pátráme po vhodném parním stroji, který by jako exponát pivovar v Lobči oživil a symbolicky korunoval mnohaletou, nákladnou a strastiplnou záchranu a obnovu památky. Několik málo tipů a nabídek, které jsme v uplynulých patnácti letech prověřovali, však vyšlo naprázdno. Pochopili jsme, že v dnešní době je technologie parního stroje absolutní vzácností, která je k vidění jen velmi zřídka jako muzeální exponát. Přece jen už v meziválečném období byly parní stroje nahrazeny elektromotory a spalovacími motory a jako překonaná byla technologie páry až na výjimky opuštěna už před sto lety.
Nejprve se mělo podle tvrzení nejmenovaného odborníka za to, že lobečským parním strojem byla stacionární lokomobila. Před několika lety však došlo v mladoboleslavském okresním archivu k nálezu zastrčeného originálu projektu lobečské parostrojní přestavby inženýra Josefa Rosenberga a souvisejícího seznamu strojů a popisu výroby. Díky tomu máme dnes alespoň sporou představu o strojovně v Lobči. Víme o plamencovém kotli, rourovém přehřívači a především o stacionárním jednoválcovém stroji o průměru válce 18 cm a 100 obrátkách za minutu.
Neuvěřitelné se však, slovy klasika, občas stává skutkem a my se díky tipu přítele v říjnu loňského roku dozvěděli o prodeji zapomenutého a autenticky téměř kompletně zachovaného parního stroje vč. kotle a přehřívače v jednom opuštěném mlýně na Rakovnicku. Když vyšlo najevo, že se jedná o zcela unikátní stroj, vyrobený přímo v našem regionu - ve Slaném u firmy Bolzano Tedesco & Co., a zároveň v roce 1895 - tedy v roce, kdy v Lobči probíhala parostrojní přestavba pivovaru, bylo rozhodnuto. V listopadu byla podepsána kupní smlouva a zahájili jsme práce na demontáži a transportu stroje k nám do Lobče. Transport byl kvůli velké hmotnosti a umístění stroje uvnitř budovy komplikovaný, nakonec se však díky týmu šikovných a obětavých kamarádů a lobečských sousedů podařilo čtyřtunový stroj v polovině ledna po částech do Lobče dopravit.
Součástí souboru technologie parního stroje je také původní kotel. Jedná se o jednoplamencový kotel anglického systému Cornish, což je starší z užívaných typů kotlů k vývinu páry pro parní stroje. Tento byl vyroben v První českomoravské továrně na stroje v Praze v 90. letech 19. století (později spojená v ČKD). Přes značné poškození, způsobené umístěním kotle v nezastřešené ruině kotelny někdejšího válcového mlýna na Rakovnicku, se jedná o velmi hodnotnotný artefakt. Jeho hodnota spočívá především v tom, že tvoří celek s dochovaným parním strojem a přehřívačem páry.
Kotel jsme doslova vykopali ze sutě a převezli do Lobče. Převoz kotle byl pro délku 5,6m a hmotnost bezmála 7t náročný a vyžádal si zapojení 36 tunového autojeřábu. Kotel zůstane prozatímně uložen v našem pivovarském dvoře a bude přístupný veřejnosti v rámci pravidelných prohlídek.
Převozem kotle, jako poslední součásti souboru zachraňované technologie z původního umístění, transfer v prvním únorovém týdnu letošního roku skončil. O zachování souboru v původním místě majitel nestál, soubor technologie jsme proto odkoupili a tím s jistotou zachránili. Po dohodě s NPÚ se připravuje zapsání souboru na seznam kulturních památek ČR.
Asi tušíte, že tohle nebude konec příběhu. Je to začátek další etapy oživování technické památky Parostrojního pivovaru v Lobči, která nebude trvat měsíce, ale spíš roky. Stroj se stane na prohlídkovém okruhu nejcennějším exponátem. Bude ho však třeba spolu s ostatními prvky technologie pečlivě zrekonstruovat, abychom ho mohli příležitostně uvádět do pohybu, byť už jen jako spotřebič pomocí elektromotoru či vzduchového kompresoru.
Nejnáročnější však bude vybudování stavebního objektu tzv. nové strojovny, na místě nedochovaných spilek v prostoru pivovarského dvora, který umožní muzeální technologii parního stroje odpovídajícím způsobem umístit a prezentovat i pro skupinu návštěvníků.
Držte nám palce!
